Ambiciózní plán na zrychlenou výstavbu větrných elektráren v České republice čelí zásadním komplikacím. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) eviduje přes 13 tisíc připomínek a podání od občanů i samospráv. V reakci na tento odpor se nyní zvažuje, že z původně navržených 80 akceleračních zón jich bude zrušeno 26 až 30. Konečné rozhodnutí musí vláda učinit do konce srpna, jinak hrozí ztráta miliardových dotací z Národního plánu obnovy.

Odpor regionů a zájmy armády

Kritická situace panuje zejména v Libereckém kraji, kde pravděpodobně nevznikne žádná z pěti plánovaných zón. Místní obce i krajská samospráva si stěžují na nedostatečnou komunikaci ze strany ministerstva. Podobná situace je v Pardubickém kraji, kde mají zaniknout dvě ze čtyř navržených oblastí. Kromě odporu veřejnosti vstupují do hry také strategické zájmy státu. Ministr životního prostředí potvrdil, že některé lokality musí ustoupit potřebám armády.

„Minimálně tři oblasti budou zrušeny kvůli možnému narušení radarů. Jde například o lokality Pomezí v Pardubickém kraji a Kryštofovy Hamry v Krušných horách,“ uvedl ministr Igor Červený.

V případě Kryštofových Hamrů je situace o to složitější, že zde již funguje jeden z největších větrných parků v zemi. Stávajících 16 turbín má však povolení omezené na 20 let a Ministerstvo obrany nepodporuje novou výstavbu kvůli radarové stanici v Hrušovanech.

Technické limity a politický kontext

I v zónách, které zůstanou zachovány, narážejí projekty na technické a ekologické bariéry. Odborníci kritizují především přísné výškové limity a požadavky na ochranu ptactva. Mezi hlavní překážky patří:

  • Omezení výšky staveb znemožňující instalaci moderních turbín.
  • Povinné pětidenní odstávky elektráren po orbě a sklizni.
  • Možnost krajů a obcí vymezovat si vlastní zóny nad rámec těch celostátních.

Podle analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) není vlna odporu v obcích vždy spontánní. Data naznačují, že za protesty stojí organizované kampaně, ve kterých figurují řečníci spojení s mimoparlamentní opozicí. Tato aktivita se projevuje i ve výsledcích místních referend. Zatímco v loňském roce byla odmítavá zhruba polovina hlasování, v prvních pěti měsících letošního roku se proti větrné energii vyslovilo šest ze sedmi hlasujících obcí.

Cílem celého projektu je zajistit v akceleračních zónách zdroje o výkonu minimálně tří gigawattů. Původní ambice však byly vyšší, počítalo se s potenciálem až 4,5 gigawattu u větrných a 1,5 gigawattu u solárních elektráren. Zda se tyto cíle podaří naplnit i po výrazném proškrtání lokalit, zůstává v tuto chvíli nejasné.