Platforma proti úložišti odmítá novelu stavebního zákona a žádá Senát o její zamítnutí

Platforma proti hlubinnému úložišti, která zastupuje 40 obcí a měst a 18 spolků, vyjádřila ostrý nesouhlas s chystanou novelou stavebního zákona. Podle organizace tato legislativní úprava výrazně oslabuje postavení samospráv a zjednodušuje proces vyvlastňování soukromých pozemků. Zástupci platformy se proto v srpnu hodlají obrátit na Senát s výzvou, aby normu v současné podobě zamítl.

Hlavním bodem kritiky je fakt, že sklad radioaktivního odpadu se má podle novely stát veřejně prospěšnou stavbou pro energetickou bezpečnost státu. To by v praxi znamenalo zavedení velmi krátkých povolovacích lhůt, které by dotčené orgány veřejné správy měly omezeny na pouhých 20 dnů. Podle odpůrců by navíc při povolování stavby nebylo přípustné odvolání a lhůta pro podání žaloby by se zkrátila na jeden měsíc.

Omezení práv vlastníků a salámová metoda

Kritika se týká také fáze vyhledávání lokality, kde by novela umožnila investorům vstup na pozemky i bez souhlasu majitelů. Mluvčí platformy a starosta Horažďovic Michael Forman k tomu uvedl:

"Připravované změny zákona razantně omezují vlastnická práva občanů. Jedná se o takzvanou salámovou metodu, která dále oslabuje postavení dotčených obcí i vlastníků nemovitostí."

Podobně se k návrhu staví i senátor Miroslav Kroc (za STAN), který působí jako zpravodaj ústavně-právního výboru. Podle něj je zákonnaterec v časové tísni, kdy na prostudování stovek stran textu a příloh zbývá jen 30 dnů. Kroc již avizoval, že pro novelu hlasovat nebude a navrhne její vrácení do Poslanecké sněmovny. Vadí mu především seznam velkých staveb, u kterých by se podle něj přehlížely dopady na životní prostředí a obyvatele.

Čtyři vytipované lokality

V současné době se pro vybudování definitivního úložiště vyhořelého jaderného paliva zvažují čtyři místa v České republice:

• Březový potok v Pošumaví,
• Horka na Vysočině,
• Hrádek na Vysočině,
• Janoch u Temelína.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) již v některých lokalitách zahájila hloubkové vrty. Ačkoliv se obce bránily žalobami, soudy je zamítly. Konečný výběr lokality má padnout do roku 2030, přičemž samotné úložiště, umístěné půl kilometru pod zemí, by mělo být zprovozněno v roce 2050.