Pelhřimov už zná nové vedení. Jen noví zastupitelé se termín svého prvního jednání dozvídají z Facebooku

Povolební vyjednávání v Pelhřimově skončila dohodou. ODS, KDU-ČSL a uskupení Společně pro Pelhřimov vytvořily koalici, která disponuje 14 z celkových 21 mandátů. Na oficiálním facebookovém profilu města už bylo představeno plánované složení vedení radnice, rozdělení míst v městské radě i hlavní programové priority.

Dosavadní starosta Ladislav Med by měl pokračovat ve funkci, stejně jako místostarostové Karel Kratochvíl a Zdeněk Jaroš. Nově by měl vedení města doplnit Filip Hron. Pelhřimov tak má mít vedle starosty hned tři místostarosty, tedy o jednoho více než dosud.

Podle vyjádření starosty má rozšíření vedení přinést efektivnější rozdělení kompetencí, jasnější odpovědnost a větší kapacitu pro přípravu městských projektů.

To všechno mohou být legitimní důvody. Větší vedení města ale přirozeně vyvolává také větší očekávání. A jedním z prvních měřítek efektivity nemusí být hned miliardové investice nebo rozsáhlé strategické dokumenty. Někdy stačí docela obyčejná organizační záležitost.

Například včas oznámit zastupitelům, kdy se mají dostavit na jednání.

Termín se změnil. Informace se k zastupitelům nedostala

Na posledním řádném zasedání dosavadního zastupitelstva byl podle informací z jednání prezentován termín dalšího zasedání na 4. listopadu 2026. S tímto datem proto někteří nově zvolení zastupitelé počítali při plánování svých pracovních i osobních povinností.

Jenže oficiální facebookový příspěvek města nyní oznamuje, že ustavující zasedání nového zastupitelstva se uskuteční až ve čtvrtek 5. listopadu.

Samotná změna termínu nemusí být ničím mimořádným. Ustavující zasedání má svá zákonná pravidla, jeho příprava závisí na povolebních lhůtách a organizační okolnosti se mohou změnit.

Problém je jinde.

Podle upozornění některých nově zvolených zastupitelů jim změna nebyla před zveřejněním na sociálních sítích individuálně oznámena. O termínu jednání, na němž mají rozhodovat o budoucím vedení města, se tak dozvídají stejnou cestou jako ostatní uživatelé Facebooku.

Jde o pozoruhodný kontrast. Zatímco veřejnost už zná jména kandidátů na jednotlivé funkce, zastupitelé, kteří o jejich obsazení teprve budou hlasovat, postrádají přímou informaci o změně termínu.

A právě zde se nabízí otázka, zda radnice věnuje stejnou pozornost komunikaci uvnitř zastupitelstva jako prezentaci povolebních dohod navenek.

Uvolnění a neuvolnění. Dva různé pracovní světy

Rozšíření vedení Pelhřimova o dalšího místostarostu otevírá také otázku organizace práce volených představitelů města.

Je totiž zásadní rozdíl mezi uvolněným a neuvolněným členem zastupitelstva.

Uvolněný zastupitel vykonává svou veřejnou funkci jako hlavní pracovní činnost a náleží mu za ni zákonem stanovená měsíční odměna. Neuvolnění zastupitelé naproti tomu zpravidla vykonávají mandát vedle svého zaměstnání, podnikání nebo jiných profesních povinností. I oni mohou pobírat odměnu, výkon mandátu však není jejich hlavním zaměstnáním.

A právě pro ně je včasné plánování jednání zásadní.

Zatímco uvolněný funkcionář má pro výkon své funkce vyhrazenou pracovní dobu, neuvolněný zastupitel musí jednání skloubit se svým běžným pracovním životem. Často potřebuje předem upravit schůzky, zajistit zastupování v zaměstnání nebo přesunout pracovní závazky.

Není proto nijak přehnaným požadavkem očekávat, že město, které plánuje posílit své profesionální vedení, dokáže včas a přímo komunikovat s těmi, kteří svou zastupitelskou funkci vykonávají vedle zaměstnání.

Tím spíše, pokud jde o změnu dříve avizovaného termínu.

Co říká zákon? A co vlastní pravidla města?

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, stanoví v § 91 pravidla pro svolání ustavujícího zasedání. Podle § 93 odst. 1 musí obecní úřad zveřejnit informaci o místě, době a navrženém programu zasedání na úřední desce nejméně sedm dní před jeho konáním.

Ministerstvo vnitra navíc pro komunální volby v roce 2026 výslovně uvádí, že ustavující zasedání se za splnění zákonných podmínek může konat nejdříve 30. října a nejpozději 9. listopadu. Termín 5. listopadu tedy do zákonného časového rámce spadá.

Zajímavé je také znění samotného jednacího řádu Zastupitelstva města Pelhřimova. Jeho § 4 potvrzuje sedmidenní lhůtu pro zveřejnění informace na úřední desce a § 5 upravuje přípravu podkladů pro zastupitele. Výslovnou povinnost individuálně doručit každému zastupiteli pozvánku v určité lhůtě však v těchto ustanoveních nenajdeme.

Je proto důležité rozlišovat dvě věci: dodržení zákonného postupu a úroveň komunikace s volenými představiteli města.

Zatímco první lze posoudit podle zákona, úřední desky a dalších dokumentů, druhá vypovídá především o přístupu k organizaci práce zastupitelstva.

Ne všechno, co zákon výslovně nenařizuje, by totiž mělo být ve veřejné správě považováno za zbytečné.

Čtrnáct hlasů dává většinu. Neznamená to však, že ostatní zastupitelé jsou jen do počtu

Nová koalice disponuje pohodlnou čtrnáctičlennou většinou. Sedm mandátů připadlo opozičním subjektům ANO a My Pelhřimáci.

Koaliční většina je přirozeným výsledkem demokratických voleb a politických dohod. Umožňuje prosazovat program, sestavit vedení města a nést za jeho rozhodnutí odpovědnost.

Zastupitelstvo ale není pouze místem, kde se formálně potvrzují předem uzavřené koaliční dohody.

Je nejvyšším orgánem samosprávy obce. Všech 21 zastupitelů získalo svůj mandát od voličů a všichni mají právo účastnit se jednání, předkládat návrhy, klást otázky a hlasovat.

Také proto by měla být komunikace radnice nastavena tak, aby žádný zastupitel nemusel důležité organizační informace složitě dohledávat na sociálních sítích.

Ostatně právě zde se nabízí jednoduchá paralela s fungováním jakékoli profesionálně řízené organizace.

Představme si firmu, jejíž vedení veřejně oznámí nové rozdělení manažerských funkcí, představí strategii na čtyři roky a současně změní termín zásadního jednání, aniž by o tom přímo informovalo všechny jeho účastníky.

Pravděpodobně by nešlo o nejlepší ukázku interní komunikace.

Proč by tedy ve veřejné správě měly platit nižší nároky?

Silnější vedení by mělo znamenat také lepší komunikaci

V oficiálním vyjádření města zaznívají slova jako efektivita, odpovědnost, spolupráce, stabilita nebo profesionalita.

Jsou to důležité principy. Jejich skutečný význam se ale ukáže teprve v každodenním fungování radnice.

Rozšíření počtu místostarostů samo o sobě nezaručuje efektivnější řízení. Rozhodující bude, jak budou rozděleny kompetence, jaké konkrétní výsledky nové uspořádání přinese a zda budou přínosy odpovídat nákladům.

Stejně důležité bude, jakým způsobem bude nové vedení komunikovat nejen s občany, ale také s celým zastupitelstvem, včetně opozice.

Protože profesionální řízení města nezačíná u počtu funkcí ani u dobře připraveného příspěvku na Facebooku. Začíná u respektování základních pravidel spolupráce, předávání informací a schopnosti organizovat společnou práci.

A to jsou věci, které zpravidla nevyžadují ani dalšího místostarostu, ani nové investice.

Stačí několik minut a jeden e-mail.

První malá zkouška nové politické kultury

Ustavující zasedání 5. listopadu bude důležitým okamžikem pro celé město. Zastupitelé na něm složí slib a rozhodnou o obsazení nejvyšších funkcí na radnici.

Představená koaliční dohoda naznačuje, jak bude vedení města vypadat. Definitivní rozhodnutí však náleží zastupitelstvu, nikoli samotným koaličním vyjednavačům.

Bylo by proto přirozené, aby právě zastupitelé patřili mezi první, kteří se o termínu svého ustavujícího jednání dozvědí.

Není důvod dělat ze změny termínu politickou aféru. Stejně tak ale není důvod považovat včasnou a přímou komunikaci za přehnaný požadavek.

Pelhřimov možná vstupuje do období silnějšího a početnějšího vedení města. Bylo by dobré, kdyby s tím přišla také silnější kultura komunikace.

A možná právě to je první drobný úkol pro nové vedení radnice: ukázat, že dokáže nejen rozdělit funkce, ale také včas předat informaci všem, kteří se na rozhodování o budoucnosti města mají podílet.

Protože někdy se kvalita řízení nepozná podle velikosti investic, počtu místostarostů ani délky koaličního prohlášení.

Někdy se pozná podle toho, zda všichni vědí, kdy mají přijít na schůzi.