Na Vysočině sklidili nejvýše položený chmel, úrodu podpořil speciální závlahový systém

Sedm velkých proutěných košů naplněných čerstvými šišticemi putovalo ze svahu nad Humpolcem přímo na půdu nad varnu místního pivovaru. V nadmořské výšce 560 metrů, kde by tradiční pěstitelé chmel zřejmě nehledali, právě skončila v pořadí třetí sklizeň z experimentální chmelnice. Navzdory extrémní nadmořské výšce a suchému létu hlásí Rodinný pivovar Bernard rekordní výsledky.

Pokus o pěstování „zeleného zlata“ v drsnějších podmínkách Vysočiny se letos naplno vyplatil. Sklizené rostliny jsou podle zástupců pivovaru plnohodnotné, vykazují vysokou hořkost a obsahují všechny potřebné aromatické látky. I když se typické chmelařské oblasti, jako je Žatecko, nacházejí v nadmořských výškách kolem 230 metrů, humpolecký experiment prokázal, že při správné péči lze kvalitní surovinu vypěstovat i o více než tři sta metrů výše.

Chmelnice v nadmořské výšce 560 metrů u Humpolce letos vydala nejlepší a nejvydatnější úrodu za celou dobu své existence.

Závlahový systém zachránil úrodu v suchém létě

Klíčem k letošnímu úspěchu byla technologická podpora. V průběhu suchých letních měsíců rostliny nestrádaly díky závlahovému systému, který pivovar napojil na své vlastní vodní zdroje nacházející se v blízkosti pozemku. Právě dostatek vody umožnil rostlinám dozrát do kvality, která je srovnatelná s tradičními oblastmi.

Na sklizni se podílely dvě desítky lidí, kteří celý den pracovali na ručním česání. Pivovarníkům při této náročné činnosti asistovali také žáci místní České zemědělské akademie. Spolupráce s budoucími zemědělci podtrhla regionální charakter celého projektu, který se z původního sládkova experimentu proměnil v pravidelnou součást výrobního cyklu humpoleckého podniku.

Na experimentální ploše je vysázeno celkem 144 rostlin, které zahrnují těchto šest specifických odrůd:

• Žatecký poloraný červeňák – tradiční česká odrůda tvořící základ úrody.
• Rubín – odrůda dodávající specifické charakteristiky.
• Harmonie – přispívající k vyváženému aromatickému profilu.
• Sládek – klíčová složka pro česká piva.
• Vital – moderní odrůda využívaná pro své specifické vlastnosti.
• Saaz late – aromatická odrůda vhodná pro pozdní sběr.

Pocta zakladateli a vrchnímu sládkovi

Den letošní sklizně se stal zároveň pietním aktem. Místo bylo oficiálně pojmenováno jako Chmelnice Pepy Vávry. Jde o poctu Josefu Vávrovi, vrchnímu sládkovi a spolumajiteli pivovaru, který před několika týdny zemřel. Právě on před čtyřmi lety vznik této chmelničky inicioval a první rostliny původně zkoušel pěstovat na své vlastní zahradě.

Pivovar oficiálně pojmenoval experimentální chmelnici po svém zesnulém vrchním sládkovi Josefu Vávrovi.

Josef Vávra byl mezi kolegy a přáteli znám svou vášní pro pivovarské řemeslo a nadšením pro inovace. Přesunutí chmele ze soukromé zahrady na pivovarský pozemek za městem na jaře 2023 bylo provedeno ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci, což projektu dodalo odborný rámec.

„Z dosavadních tří sklizní byla tato nejlepší, nejvydatnější,“

Ležák s chmelem z Vysočiny míří na trh

Aktuálně se sklizený chmel suší přirozenou cestou na půdě nad varnou. Tento proces bude trvat přibližně týden. Humpolečtí pivovarníci následně využijí celou úrodu v surovém stavu, tedy bez dalších úprav, pro speciální várku piva. Půjde o unikátní produkt s jasně definovaným původem suroviny.

Výsledkem bude várka s názvem Ležák s chmelem z Vysočiny. Pivovar plánuje toto pivo uvést na trh v rámci předvánoční sezóny. Zda bude experimentální plocha v budoucnu dále rozšiřována, nebo zůstane u současných 144 rostlin, v tuto chvíli zástupci pivovaru neuvedli.