Dotace na úspory energie za miliardy se minuly účinkem, zjistil NKÚ

Peníze z několika programů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) určené na snížení spotřeby energie v průmyslu nebo energetickou náročnost státních budov nepomohly splnit stanovené cíle. Podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) měla tato podpora na celkovou spotřebu energie v průmyslu a ve službách jen zanedbatelný vliv. Kontroloři prověřili projekty v celkovém objemu 26,4 miliardy korun.

Prověrka se týkala prostředků vyplacených v letech 2018 až 2025 celkem 16 příjemcům. U čtyř z nich úřad zjistil porušení předpisů v celkové výši 2,7 milionu korun a podal trestní oznámení. Kvůli probíhajícímu vyšetřování mohl NKÚ výsledky zveřejnit až po souhlasu orgánů činných v trestním řízení v dubnu letošního roku. Kontroloři narazili například na případ, kdy příjemce vyúčtoval dvě fotovoltaické elektrárny, ačkoliv postavil pouze jednu.

Miliardové výdaje s minimálním efektem

Největší objem prostředků, celkem 13,9 miliardy korun, směřoval do programu Úspory energie. Výsledek byl však podle NKÚ neuspokojivý. K 20. květnu 2025 tyto investice přinesly úsporu pouze jednoho procenta konečné čisté spotřeby energie v podnikatelském sektoru. Podobně neefektivní byl i Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 s alokací 5,1 miliardy korun.

„Do doby ukončení kontroly v květnu 2025 podpořené projekty nepřinesly žádnou novou kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů,“ konstatoval ve zprávě úřad.

Státní budovy a nízký zájem o dotace

Problematické je také čerpání z Národního plánu obnovy, který je zaměřen na státní budovy. Z vyčleněných 2,9 miliardy korun se za tři roky podařilo vyčerpat pouze 268 milionů korun. Důvodem je podle NKÚ především nízký zájem, který pramení z nevhodně nastavených podmínek a externích ekonomických faktorů.

K hlavním bariérám, které brání efektivnímu čerpání, patří podle kontrolního závěru zejména:

• krátký časový prostor pro realizaci projektů,
• nedostatek vlastních investičních prostředků státních úřadů,
• vysoká inflace a strmý růst stavebních nákladů v posledních letech.

Kontrola tak ukázala, že ani masivní finanční podpora nemusí vést k výrazným energetickým úsporám, pokud není doprovázena motivujícím prostředím a reálně splnitelnými podmínkami pro žadatele z řad podniků i státní správy.