Ještě nedávno se rakovina tlustého střeva považovala za nemoc vyššího věku. Jenže realita posledních let lékaře překvapuje. Stále častěji se objevuje u lidí pod padesát let – tedy u pacientů, kteří často sportují, nekouří, nepijí nadměrně alkohol a žijí relativně zdravě. Proč se tak děje? Co se změnilo? Záhada, na kterou dlouho nikdo neměl odpověď, začíná dostávat konkrétní obrysy.
Mezinárodní výzkumný tým PROSPECT, který se zaměřuje právě na tuto nečekanou změnu chování nemoci, analyzoval zdravotní data a stravovací návyky téměř třiceti tisíc žen. Výsledek vědce překvapil. Ukázalo se, že významnou roli – možná větší, než se dosud předpokládalo – hraje konzumace takzvaných ultra-zpracovaných potravin. U žen, které je jedly pravidelně a ve větším množství, se až o 45 procent zvýšilo riziko vzniku střevních polypů, tedy přednádorových útvarů, které se mohou po letech přeměnit v rakovinu.
Ultra-zpracované potraviny neznamenají jen fast food nebo chipsy. Patří sem i běžné věci, které najdeme ve spížích, kancelářích nebo „zdravých svačinách“ – snídaňové cereálie, proteinové tyčinky, instantní polévky, náhražky jogurtů, slazené mléčné dezerty, energetické nápoje, trvanlivé pečivo nebo hotové polotovary. Na první pohled vypadají často jako neškodná či dokonce zdravá jídla, ale jejich složení vypráví jiný příběh. Obsahují barviva, sladidla, zvýrazňovače chuti, stabilizátory, emulgátory a konzervanty – látky, které mohou narušovat střevní mikrobiom, oslabovat obranyschopnost sliznice a podporovat dlouhodobý zánět. A právě v takovém prostředí mohou časem vznikat přednádorové změny.
Vědci upozorňují, že problém spočívá i v tom, že naše strava se za posledních třicet let změnila možná víc než naše těla stihla zareagovat. Mladší generace sice často více sportuje, hlídá si kalorie a dbá na postavu, ale zároveň v každodenním jídelníčku přijímá mnohem více průmyslově vyrobených potravin než generace předchozí. A to i v případě, že jde o jídla prezentovaná jako „fit“, „balanced“ nebo „smart snack“.
Tato zjištění však neznamenají, že bychom se měli vzdát všeho, co není domácí a celozrnné. Spíš ukazují, že to, čemu jsme dosud říkali „vcelku normální strava“, může být z dlouhodobého hlediska rizikovější, než jsme si mysleli. A že zdravý životní styl není jen o pohybu a hmotnosti, ale i o míře zpracování potravin, které jíme. Čím kratší seznam ingrediencí, tím větší šance, že to naše střeva zvládnou bez následků.
Rakovina tlustého střeva u mladších lidí stále není běžná. Ale její nárůst je rychlý, a proto je dobré vědět, že nejde jen o genetiku či „smůlu“. Velkou roli hraje i každodenní stravování. Včasná prevence, zdravější jídelníček, více přirozených potravin a dostatek vlákniny mohou být jednoduchou, ale účinnou obranou.
Vědci zároveň zdůrazňují, že ultra-zpracované potraviny nejsou jediným důvodem. Ale jsou prvním vysvětlením, které dává smysl. Měníme totiž nejen to, kolik jíme, ale jak moc je naše jídlo upravené. A ta změna, jak se zdá, se odráží i v našem zdraví.
Možná tedy nastává čas jedné jednoduché otázky před nákupem: Jím něco, co tělo umí rozpoznat? Nebo jím něco, co se jen tváří jako jídlo?
