Co bude s Letenskou plání po dokončení tunelu Blanka? Jak by se měla proměnit volná písčitá plocha? Jakou Letnou Pražané vlastně chtějí? Na tyto stále naléhavější otázky hledali odpovědi účastníci odborné diskuze, kterou uspořádala MČ Praha 7 v pondělí 9. června 2014 v Informačním centru tunelového komplexu Blanka. Setkání se zúčastnili experti z oblasti urbanismu, historie, sportu, kultury a občané Prahy 7. Pražský primátor Tomáš Hudeček a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy účast odmítli.
„Je to tak unikátní a cenný prostor, že považujeme za vhodné zapojit odbornou i laickou veřejnost. Odborné setkání je pouze první krok, díky kterému získáme katalog smysluplných návrhů. O nich budeme následně diskutovat s širokou veřejností. Konkrétní představu zatím nemáme, ale cítíme nutnost ukončit provizorium, kterým místo již delší dobu trpí, a konečně vymyslet koncepční řešení. Rádi bychom zachovali klíčové funkce lokality, tj. odpočinek, volnočasové aktivity, kulturní a sportovní akce. Zároveň je nutné zakrýt rampy křižovatky U Vorlíků a vystupující podzemní garáže,“ řekl starosta MČ Praha 7 Marek Ječmének.
Nejvýznamnější akcí na Letné byl letos Olympijský park, postavený při příležitosti zimní olympiády v Soči. Za 18 dní tudy prošlo přes 400 000 lidí z celé republiky. Tisíce dětí dostaly nevšední příležitost vyzkoušet si neznámé či nedostupné sportovní disciplíny a nasát olympijskou atmosféru.
„V souvislosti s Olympijským parkem jsme otevřeli debatu nad využíváním veřejných prostranství, kterým podobné akce sluší. Proto jsme rádi, že Praha 7 v této diskusi pokračuje. Letenské sady se například díky parku dočkaly po letech revitalizace,“ říká Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru.
Urbanistické úvahy o Letenské pláni a přilehlém prostoru nejsou ničím novým, první z nich dokonce spadají až do 19. století.
„V archivech se dochovalo velké množství nerealizovaných projektů na využití letenského prostoru. Na Letné měl stát například památník zakladatelům Sokola, velký komplex budov české univerzity, budovy ministerstev, státní galerie, knihovna a dokonce i parlament. Nic z toho se nakonec z různých důvodů nepostavilo. Přesto však není pravdou ani to, že Letenská pláň byla vždy volná. Před 1. světovou válkou tu působily fotbalové kluby a ve 30. letech stál uprostřed velký klusácký stadion,“ řekla Eva Skalická z Národního památkového ústavu, která je spoluautorkou publikace Letná – Historie a vývoj prostoru.
Praha a okolí plné novinek a aktuálních informací
Vysočina plná novinek a aktuálních informací