Ostrá debata zřejmě čeká ve středu vládu Petra Nečase (ODS) o novele zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Norma z dílny ministerstva financí redukuje příjmy Prahy, Brna, Ostravy a Plzně téměř o pět miliard korun ročně, hospodaření dalších měst a obcí v Česku má naopak posílit.

Od roku 2013 by měla Praha ve čtyřletém přechodném období postupně přijít o 2,2 miliardy korun. Města Brno, Ostrava a Plzeň mají tratit vždy po 900 milionech, také jim má státní rozpočet ale první čtyři roky ztrátu částečně kompenzovat.

Ministerstvo financí úpravu navázalo na vládní programové prohlášení, v důvodové zprávě z něj cituje: "Cílem vlády je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi 'nejchudšími' a 'nejbohatšími' obcemi a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích Evropské unie."

Strany vládní koalice se ale už půl roku přou o to, jak obecně formulovaného cíle dostát. Proti návrhu rezortu Miroslava Kalouska (TOP 09), který kopíruje postoj druhé nejsilnější koaliční strany a především jejího aliančního partnera, hnutí Starostů a nezávislých, stojí ODS. Občanští demokraté, kteří se na vedení čtyř největších měst v Česku podílejí, snížení jejich rozpočtových příjmů odmítají. Místo toho chtějí ze státní kasy jen přilepšit menším obcím.

Nový model RUD podle návrhu ministerstva financí počítá s tím, že se obecní rozpočty posílí o sedm miliard korun z dosud centrálně přerozdělovaných státních dotačních titulů. Dalších 1,5 miliardy se má ve prospěch měst a obcí přesunout ze stávajícího příspěvku na školství, který je zatím ve státním rozpočtu.

Včetně plánované kompenzace má mít Praha v roce 2013 příjmy snížené o 200 milionů korun, v roce 2014 pak o 800 milionů, o rok později o 1,3 miliardy a v roce 2016 o 1,6 miliardy korun.

Brno, Ostrava a Plzeň by v roce 2013 tratily 100 milionů korun, v roce 2014 pak 300 milionů, o rok později půl miliardy a v roce 2016 už 700 milionů korun. Změna RUD by se naplno projevila od 1. ledna 2017.

V nynějším modelu má prostý počet obyvatel a katastrální rozloha území shodně jen tříprocentní váhu. Nejvíc, 94 procent z vybraných peněz, získávají obce v závislosti na rostoucím počtu svých obyvatel. Zatímco například prvních 300 obyvatel se při určení peněz počítá jen jednou, například lidé s hypotetickým pořadovým číslem od 30 001 a výš se při výpočtu násobí 1,76krát.

V současném modelu mají navíc čtyři největší města své vlastní kategorie.

Nový model RUD počítá se zapojením Brna, Ostravy a Plzně do obecné rovnice, Praha dál zůstává zvlášť – byť se sníženými zdroji. Škála počtu obyvatel rozhodných pro výši financí se dál upravuje tak, že jednotkový koeficient bude jen pro prvních 50 lidí v obci. Další dělicí čáry, nad kterými peníze do obecních kas rostou, budou na dvou tisících, 30 tisíc a nově také nad 110 tisíc obyvateli.

V upraveném výpočtu klesne váha postupných přechodů z 94 jen na 80 procent. Prostý počet obyvatel naopak posílí ze tří na deset procent a katastrální výměra zůstane na svém. Nově zohledněný počet dětí v mateřských a základních školách se do výše přidělených prostředků promítne sedmi procenty. Počty žáků bude podle návrhu dodávat ministerstvu financí rezort školství.

Novela zákona o RUD jde do vlády se zásadními připomínkami od ministerstev obrany, školství, místního rozvoje nebo například od Českého statistického úřadu. Výhrady mají i hlavní město Praha, statutární město Ostrava a Plzeňský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.

Starostové a nezávislí už dopředu avizovali, že pokud Nečasův kabinet jednání o RUD zablokuje, uchýlí se k náhradnímu řešení. Poslanci tohoto hnutí podali vlastní legislativní návrh, který plně kopíruje verzi připravenou ministerstvem financí. Na rozdíl od ní by ale taková novela šla i přes vládní nesouhlas do sněmovny, kde by o ní rozhodovali poslanci. Teoreticky by tu mohla projít i bez souhlasu ODS, "koaliční nevěra" by v dolní komoře nebyla poprvé.

Obce sdílejí zhruba pětinu výnosů z daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, srážkové daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu právnických osob. Do obecních rozpočtů jde i část peněz, kterou fyzické osoby vydělají podnikáním.

Rozpočtové určení daní v nové podobě by mělo platit od 1. ledna 2013.

Zdroj: MEDIAFAX

Vysočina plná novinek a aktuálních informací

Jižní Čechy plné novinek a aktuálních informací