Ve dnech 1.–2. března letošního roku se uskutečnilo první jednání komise evropské asociace provozovatelů vodohospodářské infrastruktury (EurEau) pro pitnou vodu. Podrobná zpráva ze zasedání komise je dostupná zde. Zajímavou informaci uvedla hostitelka jednání Toril Hofshagen, výkonná ředitelka společnosti Norwegian Water. „Vodárenský sektor se potýká s vysokými ztrátami vody (20–50 %). Běžná obnova potrubí se pohybuje na úrovni 0,6–0,7 % za rok. K udržitelnému stavu by bylo nutné obnovu významně zvýšit, což samozřejmě povede ke zvýšení cen vodného nad míru inflace.“ Pro zajímavost lze dodat, že průměrná výše vodného a stočného v Norsku je 5,70 €/m3 (cca 145 Kč za m3) a to při průměrné spotřebě pitné vody 200 litrů na osobu a den. 

A jak jsme na tom v České republice? Průměrná výše ztrát vody se v roce 2016 pohybovala na úrovni 15,4 %, přičemž řada aglomerací je dnes výrazně pod touto hodnotou (Praha 14,2 %, Brno 9,8 %, Ostrava 12,7 %, Mladá Boleslav 11,2 %, Přerov 9 %). Ze zpráv Ministerstva zemědělství rovněž vyplývá, že průměrná míra obnovy infrastruktury v České republice se pohybuje na úrovni 1,3–1,4 % za rok, přičemž na řadě lokalit je roční tempo obnovy výrazně vyšší (Praha 3,3 %, Plzeň 3,3 %, Brno 2,8 %, České Budějovice 2,3 %). Průměrná výše plateb za vodné a stočné v České republice je v současné době na úrovni cca 88 Kč za m3při průměrné spotřebě pitné vody 88,3 litrů na osobu a den. Samozřejmě i v České republice lze nalézt lokality s vysokými ztrátami vody, popřípadě vlastníky vodohospodářské infrastruktury, kteří ignorují nutnost dlouhodobě a pravidelně generovat prostředky na obnovu sítí a následně tyto prostředky skutečně investovat. Na druhé straně nelze vydávat tyto případy za celkovou situaci v oboru vodovodů a kanalizací v České republice. Ze srovnání s řadou evropských zemí s mnohem vyšší životní úrovní je patrné, že obor VaK v České republice je na velmi vysoké úrovni, což ostatně potvrzuje i souhrnná publikace EurEau ze září loňského roku Europe’s water in figures.