Krajští zastupitelé schválili rozdělení státního příspěvku ve výši téměř 802 miliónů korun pro všechny registrované poskytovatele sociálních služeb na rok 2019 a dále poskytnutí téměř 50 miliónů korun krajského příspěvku resp. prostředků k zajištění vícezdrojového financování sociálních služeb organizací nezřizovaných krajem. Už během února bude 60% částky přeposláno na účty sociálních organizací a organizací zajištujících služby tohoto charakteru. Zbytek prostředků bude odeslán organizacím v druhé části roku, okamžité poté, co budou odeslány ministerstvem práce a sociálních věcí a připsány na účet kraje.

Mezi 23 organizací zřizovaných Krajem Vysočina poskytujících sociální služby vč. nemocnic bylo dnes rozděleno téměř 370 miliónů korun. Mezi desítky ostatních poskytovatelů sociálních služeb vč. charit, obecních zařízení, soukromých nemocnic nebo sociálních center se rozdělí zhruba 430 miliónů korun státního příspěvku a téměř 50 miliónů krajské dotace. „Krajská sociální zařízení jsou spolufinancována z rozpočtu zřizovatele – Kraje Vysočina, ze státních prostředků, plateb zdravotních pojišťoven a úhrad klientů bez zapojení obecních rozpočtů. Ostatní zařízení jsou kromě vlastních zřizovatelů – obcí nebo nestátních neziskových organizací, státu, obecních rozpočtů, pojišťoven, klientů, donátorů a plátců také dotována krajem z jeho vlastních prostředků. Snažíme se pomoci mimo jiné např. u pobytových služeb pro seniory, kde zařízením nezřizovaným krajem přispíváme z prostředků státu a kraje v průměru částkou 125 000 korun na lůžko a rok. Pomáháme ostatním zřizovatelům s tzv. vícezrojovým financováním,“ popsal náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast sociálních služeb Pavel Franěk.

Zatímco v roce 2017 přispěl stát na poskytování sociálních služeb v Kraji Vysočina částkou 576,3 miliónu korun a kraj přidal dalších 120 miliónů z krajské kasy, v letošním roce už na sociální služby posílá stát 802 miliónů korun a kraj uvolní dalších 138,5 miliónů korun. Důvodem takového nárůstu je zejména vysoký nárůst mezd v ČR, které byly zejména v sociální oblasti mimořádně nízké, a s tím související zvyšování nákladů.

Poskytovatelé sociálních služeb navíc velice hojně využívají evropské fondy a čerpají prostředky na dlouhodobé zkvalitňování služeb.