OTAZNIKY hotnews

PRÁVĚ VYSÍLÁME – SLEDUJTE ŽIVĚ TELEVIZNÍ STANICI i-Vysočina.cz – INFORMUJEME O VŠEM  

PRÁVĚ VYSÍLÁME – SLEDUJTE ŽIVĚ TELEVIZNÍ STANICI i-Vysočina.cz – INFORMUJEME O VŠEM  

kraj vysocina logoSpolečnost MasterCard přichází s výsledky 6. ročníku unikátní studie MasterCard česká centra rozvoje, kterou tradičně zpracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze. V letošním roce se experti zaměřili na celkovou socioekonomickou úroveň krajů, kterou dávali do souvislosti s vývojem veřejných financí a s analýzou místních poplatků v krajských městech. Kraj Vysočina skončil v celkovém socioekonomickém hodnocení na pátém místě.

Region ve sledovaném období od vzniku krajů do současnosti vylepšil některé makroekonomické ukazatele. O sedm příček poskočil v hodnotě čistého disponibilního důchodu domácností na obyvatele a o tři místa vylepšil průměrnou hrubou měsíční mzdu.

REKLAMA

Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze zveřejnila výsledky unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje 2013. Tentokrát se studie zaměřila na socioekonomický vývoj ve všech 14 krajích České republiky. Ten je následně dáván do souvislosti s veřejnými financemi a místními poplatky v krajských městech. Kraj Vysočina vykazuje v obou sledovaných obdobích třetí nejvyšší počet stavebních povolení a dokonce druhou nejvyšší naději dožití mužů. Příznivé jsou také krajské ukazatele vztahující se k životnímu prostředí. Z hlediska čistého disponibilního důchodu domácností na obyvatele si region polepšil dokonce o 7 míst a s tím automaticky souvisí také zlepšení pozice dle průměrné mzdy a mediánu hrubých mezd. Ze srovnání socioekonomické situace krajů s rokem 2001 vyplynulo, že situace je ve většině regionů dlouhodobě stabilní. Jediné výraznější zlepšení zaznamenal Plzeňský kraj, který se v celkovém žebříčku posunul ze sedmé na třetí pozici za Hl. město Prahu a Jihočeský kraj.

Socioekonomická úroveň v Kraji Vysočina
Vznik Kraje Vysočina byl doprovázen řadou pochybností týkajících se budoucího fungování kraje. Zatímco ostatní kraje měly většinou jasné dominantní centrum, v případě Vysočiny tomu tak nebylo. Regionální ekonomika byla považována za slabou s vysokým podílem zemědělství s ne příliš příznivou vyhlídkou. Za dobu existence krajů Vysočina prokázala, že tyto obavy jsou zbytečné. „Kraj Vysočina vykazuje velmi příznivé hodnoty v neekonomických ukazatelích vztahující se ke kvalitě života, například délka života, kvalita ovzduší nebo trestná činnost. Také zlepšil svou pozici dle ekonomických ukazatelů. Příznivě lze vnímat zejména posun čistého disponibilního důchodu domácností z 13. na 6. pozici nebo nadprůměrný růst mezd, kdy tento kraj zlepšil svou pozici o 3 místa a zařadil se s 23 298 Kč za Královéhradecký kraj. S ohledem na tyto skutečnosti lze celkový vývoj kraje hodnotit jako příznivý i přes pokles o dvě místa,“ uvedl Ing. Milan Damborský, Ph.D., zástupce ředitele Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické, vedoucí zpracovatelského týmu studie MasterCard česká centra rozvoje.

„Na zlepšení postavení Kraje Vysočina se nepochybně projevilo relativní zlepšení některých ukazatelů, jako jsou např. příjmy domácností resp. průměrná měsíční mzda, ovšem to platí v porovnání s ostatními kraji a obecně spokojeni být nemůžeme. Je možné, že si náš kraj vybral „černého Petra“ již před dvěma lety a nyní se již situace nehorší, naopak dochází k dílčímu oživení,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Ing. Mgr. Zdeněk Kadlec a dodává, že zcela jistě ale k výsledku přispěl i stav veřejných financí v kraji, tedy hospodářská situace kraje i měst a obcí. „Lidé na Vysočině jsou v průměru konzervativnější a opatrnější, jsou uvážliví, poctiví, zodpovědní a ctí bezpečí a přiměřenost. Takovým způsobem většinou spravují i věci veřejné a na finančním zdraví a nízké míře zadluženosti místních samospráv i územní, krajské samosprávy se to projevuje. Socioekonomickou situaci i kvalitu života ovlivňují přímo i nepřímo také jiné hodnoty, např. nízká kriminalita, čisté životní prostředí, užší pouto mezi občanem a obcí, občanem a krajem, obcí a krajem, občanem a jeho majetkem, patrně má vliv i silnější zapojení nestátních neziskových organizací, než je jinde obvyklé. Z výsledků je zřejmé, že to na Vysočině děláme dobře,“ dodává Kadlec.

Jihlava a hodnocení místních poplatků v krajských městech
Z hlediska místní poplatků se město Jihlava ukázalo být celkem příznivé pro všechny skupiny. Nákladovost života v krajském městě odborníci srovnávali z pohledu několika různých skupin obyvatel: seniorů, studentů, rodin a podnikajících rodin. Podnikající rodiny zde platí třetí nejnižší poplatky z celé republiky, celkem 55 474 korun. Levněji se jim žije pouze v Karlových Varech a v Ostravě. S pátými nejnižšími místními poplatky ve srovnání s ostatními krajskými městy se v Jihlavě setkávají i studenti, kteří zde platí 2 658 korun.

Místní poplatky odvádí obyvatelé přímo městu. Proto bylo v rámci studie i hodnoceno, jaké možnosti plateb město nabízí. „Při posuzování hotovostních a bezhotovostních plateb na úřadech jsme v řadě měst narazili na významné administrativní překážky související s platbami kartou. Výsledky studie nás inspirovaly k přípravě systému, který by usnadnil přijímání karet a zvýšil tak komfort občanům a případně také usnadnil související administrativu,“ uvedl Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Vývoj veřejných financí
Největší zadlužení na jednoho obyvatele mezi kraji vykazoval v roce 2012 Karlovarský kraj, téměř 7 tisíc korun na osobu (není zařazena Praha). Dluh Olomouckého kraje přesahuje 6 tisíc Kč na 1 obyvatele. Z dalších krajů vykazuje dluh vyšší než 3 tisíce Kč pouze Pardubický kraj s 3 902 Kč a Ústecký s 3 242 Kč na osobu, s výrazným odstupem následují kraje Pardubický a Středočeský. Naopak nulový dluh vykazuje kraj Plzeňský, druhý nejméně zadlužený v přepočtu na obyvatele je kraj Jihočeský. V posledních třech letech má zadlužení vzestupný trend v Karlovarském, Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině. Trend sestupný zaznamenal pouze Plzeňský a Pardubický kraj. Zadlužení kraje je ovlivněno celoevropským ekonomickým poklesem, který ovlivňuje příjmovou stranu rozpočtu krajů, a také systém čerpání fondů EU, které předpokládají předfinancování projektů.

Více informací o projektu najdete na www.centrarozvoje.cz


Jižní Čechy plné novinek a aktuálních informací

Úspory energie sledujte na EnergyTV

REKLAMA