K předním turistickým magnetům jižních Čech patří již od konce 19. století zámek Hluboká nad Vltavou, typický příklad neogotického stylu. Ovšem nejsou to jen zámecká sídla, kde se s tímto uměleckým stylem setkáváme. V regionu najdeme i celou řadu chrámů, kostelů, hrobek ale i městských domů a vesnických usedlostí, kaplí a božích muk či dokonce objektů technického charakteru, které tento styl reprezentují. Zpočátku byl označován jako „romantická gotika“ nebo také „zahradní sentimentalistická gotika“. Právě v zahradách se poprvé objevují většinou drobné stavby (umělé zříceniny, besídky, chýšky, pavilony apod.), které svým tvarem připomínají gotiku a odkazují tak k tehdy uznávanému období středověku.
Od poloviny 19. století došlo k masivnímu rozšíření neogotiky. Při stavbách se využívalo nejen oblíbených předlohových knih a vzorníků, ale za inspirací se cestovalo přímo do Anglie a Skotska, odkud se nový historizující styl šířil do celé střední Evropy. Úhledně upravené parky či zahrady se po vzoru těch anglických měnily v mystická místa, která měla na návštěvníka působit jako výtvor přírody a ne lidských rukou.
Neogotický styl si i na jihu Čech získal řadu příznivců ze všech vrstev společnosti - od knížete Johanna Adolfa ze Schwarzenbergu až po češnovického sedláka Jakuba Koupala. Nejhodnotnější díla, jako hlubocký zámek, schwarzenberská hrobka v Třeboni či park v Červeném Dvoře svým významem překračují hranice regionu i českých zemí. Jistou zvláštností jižních Čech je skutečnost, že zde nový stavební styl zasáhl nejenom sféru tzv. vysokého umění, ale prosadil se silně i v „užitkové“ industriální architektuře, především jako tzv. schwarzenberský sloh. Jako typické příklady poslouží Schwarzenberský plavební kanál, pivovary v Třeboni a Protivíně nebo rozhledna na Kleti.
Neogotika se ze strany historiků umění až do 60. let 20. století setkávala s takřka všeobecným odsouzením za svou „nepůvodnost“. Teprve nedávno, před necelými dvaceti lety se o ní začalo mluvit jako o originálním a svébytném slohu, který není ani zdaleka prostou nápodobou středověké gotiky.
Cílem autorů výstavy bylo představit neogotiku i v širších kulturních souvislostech, s využitím dobové literatury a výtvarného umění. Informační panely jsou rozděleny do několika tématických celků: Zámky, Hrady, Hrobky, Sakrální stavby, Industriální architektura a Romantismus v zahradní a krajinářské tvorbě. Informace o stavební historii místa doplňuje velké množství barevných fotografií, ale i dobová ikonografie.
Návštěvníci výstavy se dozví nejen o zámku v Hluboké, ale také v Blatné, Vráži, Českém Rudolci, Dubu u Prachatic nebo o zámku Orlík. V duchu romantismu byly upraveny i hrady Rožmberk, Zvíkov nebo Vítkův Hrádek a mnoho dalších staveb. Na panelech jsou představeny park v Červeném Dvoře, Terčino údolí v Nových Hradech nebo Landfransova zahrada v Jindřichově Hradci. Vstup na výstavu je zdarma nebo v rámci vstupu na památku.
Kdy a kde si můžete výstavu prohlédnout:
- 14. července – 7. srpna - zámek Hluboká
- 9. srpna – 31. srpna - hrad Zvíkov
- 2. – 19. září – výstavní síň českobudějovické radnice
- 21. září – 31. prosince – hrad Rožmberk (galerie) (prosincová otevírací doba bude upřesněna na www.hrad-rozmberk.eu