Podle odborníků ohrožuje klíšťová encefalitida nejvíce starší část populace ve věku nad 60 let. Primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík řekl v úterý novinářům, že s výší proočkovanosti 17 procent zůstává Česká republika hluboko pod evropským průměrem. V Česku onemocnělo letos klíšťovou encefalitidou dosud 259 lidí, z toho jen za srpen jich bylo 107. Celkem 37 lidí se nakazilo v Jihočeském kraji, region tak potvrzuje své renomé oblasti s nejvyšším počtem nemocných nakažených chorobami přenášenými klíšťaty.
"Klíšťová encefalitida nejvíce ohrožuje seniory a lidi v předdůchodovém věku. Souvisí to s přechodem k trávení více času v přírodě, přičemž ochranu proti klíšťové encefalitidě lidé stále podceňují. Jedinou účinnou prevencí zůstává očkování. Klíšťová encefalitida je virového původu a proti virům nemá medicína stále účinný lék. Pokud již nemoc propukne, léčba spočívá v mírnění příznaků nemoci. Chorobu pak mohou provázet velmi těžké komplikace související s poškozením funkcí mozku a člověka tak ohrožují přímo na životě. Pokud člověk přežije, komplikace často dlouho přetrvávají a mnohdy si lidé nesou následky prodělané choroby celý život," vysvětlil Chmelík.
Česká republika zatím vykazuje velmi nízkou proočkovanost obyvatelstva, ta se pohybuje kolem 17 procent. V Jihočeském kraji, kde je výskyt encefalitidy dlouhodobě nejvyšší, se nechalo očkovat kolem 32 procent lidí. "Je to však stále málo, například v sousedním Rakousku je proočkovanost populace téměř 90 procent. Přitom je to jednoduchý úkon, člověk dostane očkovací látku ve třech dávkách v určitém časovém intervalu a po třech letech se nechá přeočkovat posilující dávkou, která zajistí imunitu na dalších pět let, u seniorů pak na tři roky," vysvětlila vedoucí protiepidemiologického oddělení českobudějovické krajské hygienické stanice Jitka Luňáčková.
Kromě očkování odborníci doporučují chránit se proti klíšťatům také vhodným chováním v přírodě. "Je dobré nosit těsné ošacení a používat repelenty odpuzující hmyz. Pokud se klíště přisaje, lidé by si jej měli sami vytáhnout a zlikvidovat, není nutné s tím chodit k lékaři a prodlužovat tak dobu expozice. Vytažení je jednoduché, stačí vzít pinzetu, klíště sevřít těně u kůže a vytáhnout kývavým pohybem. I když se stane, že se klíště utrhne a jeho sací aparát zůstane v ráně, riziko nákazy se tím rozhodně nezvyšuje, naopak, podaří-li se klíště vytáhnout do dvanácti hodin po přisátí, významně se tak snižuje pravděpodobnost nákazy," doplnil primář Chmelík.
Nejčastější místa, kde se klíšťata vyskytují, jsou nízké porosty, louky a křoviny u vodních zdrojů, kde je vlhko, ale také parky. Naopak nižší riziko je ve vysokých lesích. "Zvýšila se také nadmořská výška, do které se lze s klíšťaty setkat. Dříve to byla hranice kolem 1000 metrů, dnes se setkáváme s klíšťaty i ve výškách do 1200 metrů," dodal Chmelík.
zdroj: MEDIAFAX