Od září do října 2010 probíhal na hradu Nové Hrady archeologický výzkum spojený s vyčištěním a sanací studny na centrálním hradním nádvoří. Ze studny bylo vyzvednuto velké množství archeologických nálezů datovaných od pozdního středověku až do 20. století.

Studna na nádvoří hradu Nové Hrady patří k nejhlubším středověkým studnám na jihočeských hradech. „Je unikátním technickým dílem vytesaným do hloubky 35 metrů v ortorulovém podloží,“ prozradil Mgr. Jiří Havlice z oddělení archeologie NPÚ v Českých Budějovicích, který výzkum vedl. Technické práce na archeologickém výzkumu studny zajišťovali pracovníci České speleologické společnosti z Chýnovské jeskyně, dokumentaci a geodetické zaměření prováděla firma GEO – CZ s. r. o. „Naším záměrem je studnu opět využívat jako zdroj užitkové vody,“ ozřejmil okolnosti, které vedly k  výzkumu, kastelán hradu Mgr. Jan Smolík.


První písemné zmínky o studni jsou z roku 1390. Studna sloužila jako zdroj pitné a užitkové vody až do konce 18. století, kdy po jejím dočasném vyschnutí bylo její ústí zaklenuto a ukryto pod povrchem nádvoří. Již od konce 15. století byla studna postupně zanášena sedimenty a od 18. století byla záměrně zasypávána několikametrovými vrstvami stavební destrukce, takže při jejím prvním čištění v roce 1988 se dno nacházelo v hloubce 21 metrů.


Archeologický výzkum studny přinesl velké množství nálezů z několika historických období. „Jde bezesporu o jeden z nejvýznamnějších souborů archeologických nálezů, který byl zatím v jihočeských studnách učiněn,“  uvedl Jiří Havlice s tím, že nejbohatší bylo samotné dno studny, z něhož pochází nálezy z konce 15. a průběhu 16. století. Bylo nalezeno několik desítek mincí, kulek do mušket, drobných šperků či jídelních příborů, dokonce do studny někdo vhodil i kostěné hrací kostky. Unikátním nálezem je bronzové pečetidlo s motivem vinných hroznů a vinařského nože. „Tento pečetní znak neužíval nikdo z majitelů hradu ani žádný ze známých hradních úředníků, můžeme pouze odhadovat, jak se mohlo pečetidlo do novohradské studny dostat,“ poznamenal Jiří Havlice. Z raně novověkých vrstev z 17. – 18. století vyniká šestice masivních okovů na čerpání vody, které přečkaly pád do studny bez výraznějšího poškození. Nejmladší skupinu nálezů představují předměty naházené do studny ustupující německou posádkou na konci druhé světové války. „Vyzvednuty byly nejrůznější součásti výstroje, zbraně či jiné militárie, například kompletní puška zn. Mauser, pistole, torza samopalů, dýky, polní lahve, odznaky a mnoho dalších,“ prozradil Jiří Havlice.


V současné době jsou nálezy ze studny postupně konzervovány a po jejich odborném zpracování budou prezentovány na nové výstavě v prostorách hradu Nové Hrady, která by měla být veřejnosti představena v roce 2011.

Studna má dvě technické úrovně – její svrchní patro je tvořeno rozměrnou obdélnou šachtou o rozměrech 5 × 4 m, která v hloubce 12 m pozvolna přechází v kruhový půdorys o průměru 2,5 m. Její stěny jsou až do hloubky 35 m obezděny z pečlivě vyspárovaných pískovcových kvádrů. Studna je velmi kvalitně řemeslně provedena, což je u těchto typů staveb ne zcela obvyklé.