Ve čtvrtek 5. prosince si připomínáme Světový den půdy. Důvod k oslavám tohoto svátku mají i půdní biologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Právě dnes, ve středu 4. prosince, vychází nová odborná kniha „Skleníkové plyny z půdy a zemědělství“, před několika týdny byla vydána rozsáhlá, osmisetstránková publikace „Živá půda“ a navíc si Ústav půdní biologie BC AV ČR připomíná 40 let od založení první půdní laboratoře v Českých Budějovicích. Významným letošním počinem ve výzkumu půd je také vybudování světově unikátního experimentálního povodí ve Vintířově na Sokolovsku.
Světový den půdy a jeho letošní motto „Zastavte půdní erozi, zachraňte naši budoucnost“ upozorňuje na to, že pro zachování zdravých ekosystémů a lidského blahobytu je nezbytné zabývat se rostoucími problémy s obhospodařováním půdy a je nutné zvětšovat podíl zdravých půd a vybízet představitele vlád, organizací, komunit a jednotlivců z celého světa, aby se na tom aktivně podíleli. K tomuto úkolu přispívají svými výzkumnými výsledky a aktivitami i českobudějovičtí půdní biologové.
Právě dnes, ve středu 4. prosince, vychází v nakladatelství Academia nová odborná příručka Skleníkové plyny z půdy a zemědělství, jejímž autorem je Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie BC AV ČR. „Všeobecně se ví, že zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje spalování fosilních paliv v energetice, průmyslu a dopravě. Daleko méně už se ví o tom, že dalším významným globálním zdrojem skleníkových plynů je zemědělství a využívání půdy, tedy pěstování plodin a dřevin a chov hospodářských zvířat,“ říká Miloslav Šimek. Tato první česká odborná příručka mapuje všechny hlavní aspekty této složité problematiky a zároveň přináší konkrétní návrhy, jak lze emise skleníkových plynů z půd a ekosystémů snížit.
Nejvíce ohrožená a zničená je podle vědců ale především živá složka půdy, tedy půdní organismy. Té se věnuje kolektiv 39 vědců v nové dvoudílné osmisetstránkové publikaci Živá půda, která vyšla letos v listopadu a je první českou knihou, která shrnuje dosavadní poznání o půdních organismech a biologických procesech v půdě. „Je naléhavě potřeba zastavit další degradaci půdy a již poškozené půdy ´opravit´, jinak budeme mít za pár let velké problémy: zemědělství zkolabuje a třeba pšenici na chleba a ječmen na slad pro výrobu piva, ale i zeleninu nebo ovoce nebudeme mít kde vypěstovat,“ varuje Miloslav Šimek, hlavní autor knihy. Na tuto publikaci v příštím roce naváže příručka s praktickými radami a pokyny k obhospodařování půdy, která je určena nejen zemědělcům, ale také zahrádkářům.
Významným letošním počinem ve výzkumu půd je také vybudování unikátního experimentálního povodí u obce Vintířov na Sokolovsku. Tato výzkumná plocha na rozloze více než jednoho hektaru umožní detailně sledovat všechny ekosystémové děje v půdě, od toku srážek půdou, koloběhu prvků, eroze, tvorby skleníkových plynů až po spontánní zarůstání krajiny. Experimentální povodí slavnostně otevřeli vědci z Výzkumné infrastruktury SoWa Biologického centra AV ČR v polovině října.
Ústav půdní biologie je součástí Biologického centra, jednoho z největších pracovišť Akademie věd České Republiky. Výzkumu půdy se věnuje už 40 let (1979 - 2019). Systematicky se zabývá všemi obory půdní biologie od molekulární úrovně až po úroveň ekosystémů. Hlavním cílem je poznat základní souvislosti tohoto složitého živého systému a procesy jeho vzniku.