Nemocnice Třebíč má jako jediné zdravotnické zařízení na Vysočině spánkovou laboratoř s kompletními vyšetřovacími metodami. O tom, že v oblasti „syndromu spánkové apnoe“ je Nemocnice Třebíč na špičce v České republice svědčí i číslo na certifikátu – nemocnice byla čtvrtým zařízením v ČR, které získalo certifikát o provozování spánkové laboratoře. Diagnostické pracoviště představuje v rozhovoru primář plicního oddělení MUDr. Vladimír Hanák, který spánkovou laboratoř vede.

Název spánková laboratoř možná zní až tajemně. Můžete diagnostické pracoviště představit?
Spánková laboratoř je pracoviště, které je součástí našeho plicního oddělení a kde vyšetřujeme poruchy spánku. Spánkové laboratoře jsou dvojího typu. Buď screeningová, kde se poruchy spánku vyšetřují základním přístrojem tzv. polygrafem. Ten vyšetřuje saturaci kyslíkem, frekvenci tepu pacienta, proud vzduchu směřující ústy, a také je v místnosti mikrofon, kterým sledujeme zvukové projevy chrápání. Nechybí ani hrudní a břišní pás sledující pohyby dýchání. Ze všech těchto údajů pak vypočítáváme počet bezdeší trvajících déle než 10 sec. K tomu se sleduje i saturace a tepová frekvence a u delší pauzy nad 20 vteřin sledujeme i poklesu saturace kyslíkem, kterým trpí organismus pacienta. Druhým typem spánkové laboratoře je pracoviště s vyšším vybavením, kde sledujeme i další ukazatele. To je právě naše spánková laboratoř v Třebíči, kde používáme tzv. polysomnografii, tedy i vyšetřování neurologickými senzory - EEG a EMG. Snímáme teké pohyby končetin a očí (EOG – elektrookulogram) a celé vyšetření se doplňuje i záznamem na video.

Poruchy spánku mohou pro každého z vašich pacientů znamenat vážné zdravotní komplikace. Jaké?
Vezměte si, že když se bezdeší trvající více než 20 vteřin opakuje třeba 50x za hodinu, tak je to takový nápor na organismus, jako když se během spánku proměníte v horníka, který na celou noc sfárá do dolů a tvrdě pracuje. Ráno se po takové „šichtě“ probudíte a máte být odpočinutý. Je jasné, že takový nápor organismus a především srdce nevydrží do nekonečna. Výsledky vyšetření u některých našich pacientů jsou mnohdy hodně alarmující. Měli jsme tu muže, který za noc zachrápal více než dvatisícekrát. Někteří jsou doslova potápěči – doba jednoho bezdeší u nich trvá i více než dvě minuty a pak je jasné, že saturace kyslíkem jde prudce dolů i pod 85% a to už je hranice, kdy přístroje na JIP u pacientů hlásí alarm.

Kdo je nejčastěji pacientem s poruchami spánku?
Nejčastěji to jsou obézní lidé. Ten, kdo má přes 100 kg je náš potenciální pacient. Chodí k nám nejen lidé vyššího věku, ale i mladí lidé v produktivním věku. To je také mnohem závažnější. Doslova platí, že člověk, který se dobře vyspí se společnosti vyplatí! Takový člověk může produktivně pracovat naplno a naopak člověk, který v noci své srdce namáhá místo toho, aby si odpočinul, má v pozdějším věku srdeční problémy. Takto totiž nejde namáhat srdce do nekonečna.

Jak poznám, že bych měl jít na vyšetření do spánkové laboratoře?
Příznaků poruch spánku je několik. Asi tím nejčastějším je hlasité a nepravidelné chrápání. Málo se ví, že každý muž přes 40 let a každá žena přes 50 let chrápou. To je dáno biologicky. Pro poruchy spánku je příznačné právě to nepravidelné chrápání – takové to najednou z ničeho nic a po chvilce znovu. Často pomáhají při odhalení těchto příznaků ložnicoví partneři, kteří si chrápání všimnou často jako první.

SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE (SAS) neboli zástava dýchání během spánku Spánková apnoe je zástava dýchání během spánku déle než na 10 sekund. Prvotní příčinou bývá nejčastěji nespokojenost ložnicového partnera s hlasitým chrápáním. Socioekonomické důsledky (únava, nevýkonnost, usínání, špatná nálada) a zdravotní důsledky (kardiovaskulární riziko) předurčují onemocnění k bezodkladnému řešení.

Příčiny a důsledky SAS Zástava může mít příčinu buď o b s t r u k č n í, kdy dochází k uzavření dýchacích cest, nebo c e n t r á l n í, která je způsobena postižením mozkové činnosti. V obou případech postižená osoba přestává během spánku dýchat, následuje probuzení a obnovení dechové činnosti (většinou to nemocný sám ani nezaznamená). To se stává několikrát během každé hodiny spánku. Výsledek je usínání a celodenní únava. Hlavním důvodem, proč musí být SAS léčen, je však jeho příčinný stav k rozvoji vysokého tlaku a onemocnění srdce a cév (včetně cévních mozkových příhod)!!

 Jak se tedy poruchy spánku léčí?
Podle počtu apnoických pauz připadá nejčastěji u lehčích případů v úvahu léčba chirurgická - zkrácení měkkého patra. U těžších případů je suverénní metodou léčba pomocí kontinuálního přetlaku v dýchacích cestách (CPAP) - pomocí přístroje a nosní masky je v dýchacích cestách vytvářen přetlak, v jehož důsledku nedochází k jejich uzávěru. Pacient se dobře vyspí a po celý den je bez dříve udávaných příznaků. Léčba je dobře tolerována i přes mnohdy prvotní negativní reakce pacienta.

Obor, kterým se zabýváte může u některých kolegů vyvolat lehké pousmání, nesetkal jste se s tím někdy?
Určitě si někdo může myslet, že diagnostikovat kvalitu spánku je podivné, ale je tomu právě naopak. Myslím, že na Třebíčsku není snad jediný obvodní lékař, který by neměl jednoho ze svých pacientů vyšetřeného a léčeného v naší laboratoři. U řady pacientů se podaří zcela snížit dávky léků na srdeční onemocnění po odstranění problému se spánkem. To jsou výsledky, které jasně mluví za naši práci a lékaři, kteří se s tím setkali vědí, že poruchy spánku mohou pacienta vážně ohrožovat. Co je ale neveselou skutečností, že ne ve všech okresech se poruchami spánku zabývají. S nadsázkou říkám, že mi někdy připadá, že se „chrápe“ jen v těch okresech, kde mají spánkovou laboratoř a to určitě není pravda.