00142_11_custom

Kraj Vysočina leží v centrální části České republiky. Jeho územím procházejí významné komunikace spojující Prahu a další aglomerace v Čechách s moravskými aglomeracemi. Územím prochází nejkratší spojení Prahy a Brna jako center dvou největších koncentrací obyvatelstva, výroby a služeb ve státě. Dopravní koridor, probíhající územím ve směru severozápad – jihovýchod, je součástí jedné z nejvýznamnějších urbanizačních os Evropy, spojujících Skandinávii přes Berlín, Vídeň a Budapešť s jihovýchodní Evropou a Malou Asií.

Kraj Vysočina sousedí se čtyřmi kraji ČR: Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Spolu s Jihomoravským krajem tvoří region soudržnosti Jihovýchod. Centrální polohu regionu v ČR vyjadřuje i to, že spolu se Středočeským krajem (a Prahou) je jediným krajem ČR, který neleží na státní hranici. V jižní části se však kraj přibližuje na vzdálenost 5km hranicím Rakouska, což vysvětluje zájem subjektů z Vysočiny o přeshraniční spolupráci.

Název kraje „Vysočina“ je odvozen od tradičního označení krajiny Českomoravské vrchoviny. Území se nachází ve vyšší nadmořské výšce (Jihlava je nejvýše položeným krajským městem ČR) a je pro něj typická pestrá kulturní krajina, představovaná mozaikou lesů, polí, luk, vodních ploch a menších sídel, s množstvím symbolicky významných míst. V kontextu střední Evropy má území Vysočiny vysokou environmentální hodnotu.

Tranzitní poloha kraje na vrchovinném území mezi českou a moravskou sídelní oblastí je symbolicky vyjádřena také průběhem historické zemské hranice Čech a Moravy, procházející nejen napříč krajem, ale i krajským městem.

Geomorfologicky je území kraje součástí Českomoravské vrchoviny. Vnitřně se dále dělí na sedm geomorfologických celků (Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina). Z řady hřbetů, oddělujících mírně zvlněnou zemědělsky využívanou krajinu, nejvýše vystupují Jihlavské vrchy (Javořice 837 m n. m.) a Žďárské vrchy (Devět skal 836 m n.m.) a dále Křemešník (765 m n.m.), Čeřínek (761 m n. m.), Stražiště (744 m n.m.) a další. Nejvíce výškově členitá území jsou však v okolí řek, tekoucích zpravidla v hluboce zaříznutých údolích. Největší relativní výškové rozdíly jsou v části Hornosvratecké vrchoviny, označované Svratecká hornatina.

Kraj Vysočina leží na hlavním evropském rozvodí mezi Severním a Černým mořem a je významnou pramennou oblastí. Do Labe odvádí vodu Sázava, Želivka, Doubrava, Chrudimka a Nežárka, do Dunaje prostřednictvím Moravy a Dyje Svratka, Oslava, Jihlava, Rokytná, Jevišovka a Moravská Dyje. Na řekách byla vybudována řada menších a několik středně velkých přehrad, sloužících především k regulaci průtoku a jako zásoba pitné vody.

Kraj Vysočina je rozlohou (6 795,7 km2, vymezení k 1. 1. 2005) v ČR krajem nadprůměrné velikosti. Zaujímá 8,62%rozlohy ČR a je pátým největším ze 14 krajů ČR. Naopak počtem obyvatel je krajem menší velikosti. Začátkem roku 2004 žilo v kraji 510,5 tis, obyvatel (vymezení k 1. 1. 2005), což bylo 5,0% obyvatel ČR. Pouze v Pardubickém, Libereckém a Karlovarském kraji žilo méně obyvatel než na Vysočině