Zpravodajství z Vysočiny

V Sasově na Jihlavsku byla otevřena první bioplynová stanice v ekologickém hospodářství. Slavnostního přestřižení pásky na Biofarmě Sasov Josefa Sklenáře se ve čtvrtek dopoledne zúčastnil i exministr pro životní prostředí a odborník na energetiku a obnovitelné zdroje energie Martin Bursík. Bioplynové stanice umí přeměnit energii slunce, nashromážděnou ve vstupních surovinách, na energii, kterou potřebujeme ke svému životu. Ta sasovská je unikátní velmi pokročilou technologií a tím, že není zaměřena na obvyklou kukuřici, ale namísto toho citlivě zasazena do ekologického cyklu života farmy, kdy využívá zejména statkový hnůj, trávy a senáže. 

Velmi diskutovaná je velká závislost bioplynových stanic na kukuřičné siláži, což s sebou přináší problémy s erozí na svažitých pozemcích, vyčerpání půdy i kontaminaci životního prostředí rezidui z umělých hnojiv a chemických postřiků. Proto se sasovští zaměřili na zcela jiné vstupní suroviny. Chlévská mrva včetně hluboké podestýlky či dlouhé senáže nejsou nijak řezány, míseny či zkracovány, vše je vkládáno v původním stavu do fermentačního prostoru. Doplňkově se používají siláže obilovin, močůvka, silážní šťávy, případně tráva, nevyužitelná krmiva a podobně. Josef Sklenář je progresivní a zkouší i netradiční plodiny, které lze pěstovat na svazích bez použití chemie, např. svatojánské žito nebo konopí seté.

Stanice s technologií od BGS Biogas se nachází ve středu areálu farmy a v bezprostřední blízkosti jsou i zrekonstruované silážní žlaby se zastřešením. Hlavní železobetonový fermentor je ze všech stran dokonale zateplen, plynojem je umístěn na dofermentační železobetonové nádrži. V obou nádržích jsou nainstalovaná míchadla s lodními šrouby. Absolutní novinkou je použití velkého třílistého celonerezového míchadla o průměru 1,6 m, které zaručuje dokonalost promísení a aktivizuje metanogenní bakterie svou čeřicí schopností. Tyto bakterie tvoří metan, který je nejprve jímán v plynojemu a následně slouží jako palivo v kogenerační jednotce. To je speciální bioplynový motor s generátorem o výkonu 250 kW od renomovaného výrobce MAN. Elektrická energie se využívá přednostně v celém areálu farmy, přebytky jsou pak prodávány do sítě. 

Příkladné je také využívání odpadního tepla z chlazení motoru. „Často se toto teplo pouští Pánubohu do oken, ale my jím vytápíme okolní budovy, ohříváme vodu na faremních jatkách i pro napájení zvířat. Postavili jsme také netradiční sušárnu vlastní konstrukce na zemědělské produkty – balíky sena, obilí, byliny a další“, říká Josef Sklenář. Posledním produktem je tzv. digestát, který zůstává po celém procesu anaerobní fermentace. V něm zůstávají zachovány všechny živiny, kromě uhlíku, a ty jsou jako dobré hnojivo vraceny zpátky tam, odkud vzešly – na pole. Biofarma Sasov je příkladem praktického ekologického přístupu k hospodaření a maximálního využívání a finalizace vyrobených produktů. Vzpomeňme např. známý konopný traktor, poháněný rostlinným olejem z roku 2008. 

Ekologický zemědělec Josef Sklenář do vybudování bioplynové stanice investoval 42 milionů korun, Evropská unie mu přislíbila 15 milionovou dotaci. Biozemědělství se Josef Sklenář věnuje již od konce 90. let minulého století. Činnost na farmě je pestrá – na pozemcích o celkové výměře kolem 500 ha pěstuje na dvě desítky plodin (brambory, cibuli, sóju, konopí, luskoobilní směsky, a další). Chová prasata, skot masných plemen a koně. Kvalita chovu zvířat a jejich pohoda je tou nejvyšší prioritou. I kvůli welfare zvířat až do „úplného konce“ byla počátkem roku 2010 otevřena vlastní biojatka přímo na farmě. Vyjádřením úcty ke zvířatům je i snaha o co nejkvalitnější zhodnocení – unikátní zrání masa. Do širšího povědomí spotřebitelů se Biofarma Sasov dostala především díky svým výrobkům, které si vysloužily i několik ocenění: Kančí biolovečák (Česká biopotravina roku 2010), Biouherák (Česká biopotravina roku 2004), Bio bramborový knedlík (Biopotravina roku 2008 v kategorii Pochutiny) nebo Biošunka (čestné uznání v soutěži Biopotravina roku 2005). Při jejich výrobě se nepoužívají ani povolená syntetická aditiva (‘éčka’) – ať už v masných produktech, nebo v rostlinných. Všude je vidět snaha o co nejlepší soulad s přírodou. Více informací najdete na www.biofarma.cz

Zpestřením slavnostního otevření bylo odhalení sochy Karla Havlíčka Borovského, která byla instalována přímo na stropu nádrže fermentoru. Symbolizuje nejen odvahu - statečného novináře i   v hledání nových cest v energetice, ale také spojení Vysočiny a Tyrolska, odkud (nedaleko Brixenu) pochází i technologie bioplynové stanice. Autorem díla, které vzniklo v rekordním čase sedmi dnů, je turecký sochař Tarván Trahnil.

Úspory energie sledujte na EnergyTV

Informace pro gurmány a milovníky jídla na Vysočině - Vysočinachutná