Zpravodajství z Vysočiny

Možná si již i Jiří Paroubek uvědomil, jaký zmatek a nerovnost může způsobit „zrušení“ zdravotnických poplatků pouze v krajských zdravotnických zařízeních zejména v nemocnicích a v lékárnách. Možná i proto dlouhou dobu trval na tom, že zrušení zdravotnických poplatků na úrovni Parlamentu chce za každou cenu. Hrozily dokonce handly s ohroženými životy a bezpečím vojáků v Afganistánu, handly s reputací České republiky jako spolehlivého člena NATO. Účel světí prostředky, ať to stojí, co to stojí. Nakonec se díkybohu tak nestalo a naše mezinárodní ostuda je snad zažehnána.

Zdravotní poplatky jako problém však samozřejmě nezmizely. V současnosti to vypadá, že na parlamentní úrovni ke změnám dojde a že chaos a nerovnost připravované na úrovních krajských tím budou snad minimálně zčásti potlačeny. Přesto si dovolím pro informaci něco napsat k možným dopadům krajského vměšování do úhrad zdravotnických poplatků.
Pokud nebudou zdravotnické poplatky upraveny nebo zrušeny Parlamentem, ale budou kompenzovány z krajských rozpočtů, vznikne od 1. února 2009 na Vysočině následující situace:

1. Na Vysočině vzniknou dvě kategorie pacientů.
Rozdělíme se na pacienty, kteří poplatky platí a na pacienty, kteří poplatky neplatí. Vše bude přitom záviset pouze na tom, zda k lékařské péči nebo nákupu léků budeme schopni využít krajskou nemocnici a krajskou lékárnu. Jedině tam nám totiž zaplacený poplatek formou daru ihned vrátí.
Že využití služby krajské nemocnice a nemocniční lékárny je mnohem jednodušší pro pacienta bydlícího blízko krajské nemocnice, než pro pacienta bydlícího například v Jemnici je jasné.
Peníze daňových poplatníků ve formě vrácených poplatků tedy někteří občané od kraje dostanou jiní nikoliv a rozhodujícím kritériem nebude zdravotní stav a sociální situace, jak byste možná někteří čekali, ale vlastně vzdálenost bydliště od krajské nemocnice.

2. Ve zdravotnictví v kraji vzniknou dvě skupiny zařízení.
První skupina zdravotnických zařízení (krajské nemocnice a krajské lékárny) bude námi všemi s pomocí krajského rozpočtu dotována a bude si moci tedy dovolit zdravotnické poplatky vracet.
Druhá skupina zdravotnických zařízení (soukromé lékárny, soukromá a státní zdravotnická zařízení) bude muset poplatky vybírat nebo je nevybírat, ale potom je platit je ze svého.

3. Krajský rozpočet bude o desítky milionů vydané na vracení poplatků chudší.
V době nedostatku krajských prostředků například na sociální služby a potřeby dalších investic v této oblasti to myslím není dobrá zpráva

4. Byrokracie opět vzroste.
Při vracení je darovací smlouva a jejich evidence nutná. Osobně odhaduji, že darů budou poskytnuty minimálně desítky tisíc.

Co říci na závěr?
Již jednou jsem napsal, co si o zavedení poplatků ve zdravotnictví myslím. Bylo to v mém článku „Cíl správný, cesta špatná“, který vyšel v Lidových novinách a je také k dispozici na mých webových stránkách.
Zrovna dnes jsem si i proto se zájmem vyslechl senátní návrh úprav placení zdravotnických poplatků. Osobně si myslím, že se jedná o rozumný kompromis. Platbu za pobyt v nemocnici ve výši 60 korun za den považuji za logickou, co je třeba zejména pohlídat a změnit je sociální únosnost doplatků za léky.
Velmi bych uvítal, kdyby došlo k dohodě na parlamentní úrovni a kdyby naše krajské socialistické vlády přišly k rozumu a přestaly do našeho již tak nepřehledného zdravotnického systému vnášet další chaos a nerovné podmínky.
Jednobarevná socialistická rada kraje na Vysočině má potom ve svém programovém prohlášení, že bude pracovat pro komplexní a vyvážený rozvoj kraje. Dovoluji si tedy upozornit, že zavedení odpouštění poplatků jenom někde a jenom těm, kteří jsou schopni se dostavit do krajské nemocnice a krajské lékárny, jde přesně proti tomuto prohlášení.
Ale nakonec co. Kraj bude fungovat dál, peníze zatím jsou a jak se říká: „Sliby se slibují, …“.

autor: Miloš Vystrčil