Zpravodajství z Vysočiny

Čas zúčtování
Předpokládám, že se shodneme na tom, že volební kampaň a nakonec i volby samotné jsou časem hodnocení, někdy bych řekl přímo zúčtování. Hodnotí se volební programy, míra jejich naplnění a někdy se také ostře účtuje, kritizuje a vytýká. Zkrátka sčítá se splněné a odečítá nesplněné. Bývá to ostré, je dobré, když se účtuje korektně a voličům se nepodsouvají falešné součty.

Čas slibů
„Nikdo Vám toho nedá tolik, jako já Vám mohu slíbit.“ Tato moudrá věta se mi několikrát vybavila již nyní na začátku ostré volební kampaně do krajských voleb. Posouzení reálnosti vyslovených slibů a s tím souvisejících dopadů jejich případného naplnění třeba v úplně jiných oblastech je obtížná úloha, která stojí před voliči při každých volbách. Osobně doporučuji vycházet z vlastní a historické zkušenosti.

Čas vzpomínek a nových cílů
Život politika je kromě jiného i o vzpomínkách a nových cílech zároveň. Byl to právě závěr volebního období, který mě přiměl ke vzpomínkám i malé osobní rekapitulaci. Byl to právě závěr volebního období, který mě přiměl k jasné formulaci dalších nových cílů důležitých pro Vysočinu. Jsou to právě vzpomínky, další cíle a setkání se spoustou úžasných lidí, které mi dodávají energii a naplňují mě optimismem. Vysočina je krásný kraj s lidmi, kteří dokáží za někdy až neuvěřitelně skromných podmínek opravdu velké věci. Také hodně na Vysočině vydržíme, moc nefňukáme a bohužel se také někdy moc neumíme pochlubit.

Právě čas vzpomínek a nových cílů, který je kromě jiného v mém případě posílen jakousi kronikou „setkání“ popsaných možná i ve více než sto padesáti článcích, které jsem pro čtenáře Jihlavských listů za uplynulé čtyři roky pravidelně každý týden psal, mě přivedl k nápadu alespoň některá svá setkání znovu připomenout. Proto by někdy na konci září měla spatřit světlo světa kniha s názvem „Má setkání s Vysočinou“.

Jsem moc rád, že se mi nakonec podařilo vybrat a uspořádat alespoň několik málo příběhů a zážitků z doby mého „hejtmanování“ a v ucelené formě je čtenářům nabídnout. Jsem také moc rád, že dnes na začátku září mohu čtenářům mých článků poděkovat. Děkuji za ty desítky a možná i stovky reakcí, kterých se mi písemně i ústně dostalo. Častokrát mi pomohly, častokrát pro mě byly poučením nebo další inspirací. Děkuji za zájem o Vysočinu a její život. Bylo mi velkou ctí pro vás psát. Jaký bude osud nových cílů, se brzy uvidí. Mějte se hezky.

Miloš Vystrčil, 07.09.2008